Hlavním efektem aplikace termoizolačního nátěru MAXITHERM je zajištění úspor na vytápění a současně zachování tepelné pohody při využívaní vnitřních prostorů budov.
Finanční krize i krize plynová dávají nový impuls opatřením vedoucím k úsporám energie. Kombinace těchto faktorů povede k pečlivějšímu vyhodnocování ekonomické návratnosti investice do zateplení i ke komplexnějšímu pohledu na všechny aspekty zateplování.
Tepelně izolační nátěr MAXITHERM není všelékem, je ale je ale velmi zajímavou možností jak snížit tepelné ztráty, výrazně uspořit finanční prostředky na vytápění. To vše poměrně snadno a bez finančně přemrštěných počátečních investic.
Všechny „klasické“ kontaktní zateplovací systémy zpomalují únik tepla na stejném principu - staví tepelnému toku do cesty materiál s nízkou tepelnou vodivostí. Efektivita těchto opatření závisí na součinitelu prostupu tepla použitého tepelněizolačního materiálu a šířce izolační vrstvy. Použitý kontaktní zateplovací systém zpomalí přenos tepelné energie vedením. Zabránit přenosu jednou absorbovaného tepla ve směru tepelného toku již nemůže, absorbovaná energie musí být vyzářena.
Termoizolační nátěr MAXITHERM využívá princip, který tradiční způsob zateplení opomíjí – termoreflexi, odraz sálavého tepelného záření. Ideální systém fungující na principu tepelného odrazu by měl odrazit 100% sálavé energie zpátky do prostoru odkud tato energie přichází. Schopnost odrazu tepelného záření závisí na vlastnostech materiálu a na vlnové délce záření. Zatímco největší část slunečního záření je v rozsahu viditelného a infračerveného spektra od 0,4 – 2,5 mikrometrů, radiátory v bytě fungující při teplotě 40 – 60 oC emitují sálavou energii prevážne ve vlnových délkách 4 – 40 mikrometrů.
Systémy odrazu sálavé energie, tzv. radiační bariéry, založeny většinou na vrstvě hliníkové fólie, jsou využívány u sendvičových staveb v zahraničí hlavně v USA a v Kanadě. Tyto systémy ale mají jednu nevýhodu. Nejsou prodyšné a navíc, na naše zděné budovy se prakticky nedají aplikovat.
Termoizolační nátěr MAXITHERM představuje systém, který kombinuje odraz tepla a izolaci při zajištění prodyšnosti!
Aby byl materiál schopen odrážet infračervené záření, musí buď obsahovat volné elektrony (kovy, např. hliníková fólie), nebo musí obsahovat složky s různými indexy lomu. Hustší látky mají obecně vyšší index lomu než látky řidší. Když index lomu dvou sousedních prostředí přesáhne hraniční hodnotu, záření nebo jeho část se na jejich rozhraní odrazí. V termoizolačním nátěru představují materiál s nízkou hodnotou indexu lomu sklokeramické mikrokuličky, které jsou rovnoměrně rozptýleny v prostředí ostatních přísad s podstatně vyšším indexem lomu.
Mikrokuličky jsou sklokeramické částice o velikosti 10 – 100 mikrometrů. V tepelně izolačním nátěru MAXITHERM® zajišťují snížení tepelné vodivosti díky tomu že jsou duté a částečně vakuované. Poskytují materiálu nejen termoreflexní, ale i významné termoizolační vlastnosti. Na povrchu zdi se po vyschnutí a vyzrání nátěru vytvoří několikavrstevný prodyšný povlak těchto kuliček. Tento povlak je hydrofóbní a snižováním vlhkosti materiálu snižuje i jeho tepelnou vodivost. Účinek termoizolačního nátěru je ve svém výsledku komplexem těchto jeho funkcí, které působí synergicky. Keramické mikrokuličky poskytují svým ideálně sférickým tvarem nejmenší povrch vzhledem ke svému objemu. Nátěr tím vykazuje výbornou roztíratelnost i při na pohled hustší koenzistenci. Mikrokuličky na povrchu nátěru zvyšují jeho tvrdost a tím životnost. Díky svému dokonale kulatému tvaru výrazně brání usazování prachu a nečistot.